[Detaily >>>]

     Rozhovory 1964–2014 jsou výborem ze všech rozhovorů klasika světové kinematografie a předního režiséra české filmové nové vlny Jana Němce (*1936), které kdy poskytl. Jejich chronologické uspořádání zachycuje celé tvůrčí období od studentských let na FAMU až po současnost. Stávají se tak autentickými tvůrčími memoáry, které si jejich autor postupně lety odvyprávěl sám, aniž by o tom věděl.
     Za nejznámější filmy Jana Němce můžeme dnes považovat patrně Démanty noci (1964), Mučedníky lásky, O slavnosti a hostech (oba 1966), Noční hovory s matkou (2001) a medailón Marty Kubišové Proudy lásku odnesou (1969).
     Rozhovory v knize vedl Jan Němec mimo jiné s Martinem Brožem, Vladimírem Bystrovem, Jiřím Cieslarem, Milošem Fryšem, Petrem Markem, Agátou Pilátovou, Ivanem Soeldnerem a Alešem Stuchlým.
     Přílohy tvoří Galerie fotografií ze života autora, z jeho filmů i natáčení, jakož i Galerie uměleckých fotografií Jana Němce. Dále: podrobná filmografie, bibliografie, summary, jmenný rejstřík a rejstřík uměleckých děl. Editorem rozhovorů a autorem doplňkových textů Miloš Fryš.
     S knihou vydáváme i 2 CD s audio záznamem pěti rozhovorů knihy: obsáhlý a dosud nepublikovaný Rozhovor o nenatočených a ztracených filmech (2000), Život filmu, který není vidět 1–3 (1994–1995) o vznikání filmu Jméno kódu Rubín (1996), Holka Ferrari Dino (2013), Heart Beat 3D (2013) (všechny Fryš) a rozhovor Film, dokument, mystifikace (2001) (Marek).
     Při hledání klíče ke vzniku Rozhovorů 1964–2014 jsme se snažili, aby byl stejně originální jako dílo umělce samotného. Domníváme se totiž, že všechny jeho rozhovory jsou jen jeden rozhovor a dovolujeme si proto spolu s básníkem Vladimírem Holanem říci: „Nejsou lásky, je jen jedna láska, tak jako všechny kříže jsou jen jeden kříž.“

Přemysl Martinek, ředitel společnosti Artcam, člen grantové komise filmových publikací MK ČR (24.9.2014)     „Situace s panem Němcem je mrzutá, ale myslím, že nikdo nepochybuje o tom, že pracovat s panem Němcem je dosti nevyzpytatelné a že Vy a Vaše nakladatelství odvádí skvělou práci. Mrzí mne, že musíte dotace vracet a že s tím vším máte takové komplikace. Doufám, že to Vaše nakladatelství a Váš ediční plán nějak výrazně nepoškodí.“ Jaroslav Černý, režisér a kameraman dokumentárních filmů, spisovatel, místopředseda FITES a člen grantové komise filmových publikací MK ČR (25.9.2014)     „Co dodat? Všem je nám to líto a nepochybujeme o tom, že kniha by prospěla teď i v budoucnosti každému, kdo se o český film a hlavně báječnou dobu jeho vrcholu zajímá či zajímat bude. Panu nakladatelovi a autorovi rozhovorů vyjadřuji dík a velký obdiv.“ Věra Velemanová, divadelní historička, Institut umění-Divadelní ústav, Z dopisu nakladateli (26.9.2014)     „Ať už byly pohnutky Jana Němce jakékoliv, poškodil tím nejen dlouhodobou poctivou práci druhého člověka a jeho dnes už legendárního nakladatelství, ale také práci svou (které si coby věrná divačka filmů nové vlny nesmírně vážím).     Každá tvorba vyžaduje svůj čas a potom čas, který je tím pravým momentem pro její zveřejnění. Cesta, která probíhá mezitím, je často velmi bolestivá. Překvapuje mě proto, že tvůrce, jako je Jan Němec, který nepochybně trýzeň tvorby prožíval, dokáže druhého člověka tímto způsobem zranit a promarnit ten pravý čas k vydání knihy, na niž jsem se nejen já tolik těšila.“ Čestmír Lang, filmový kritik a spisovatel, Německo/ČR, Z dopisu nakladateli (8.10.2014)     „Hochu, hochu, víš mnohem líp než já, že byl již od mládí hezky střelenej...“ Marina Tarkovská, historička a spisovatelka, dcera básníka a překladatele Arsenije Tarkovského a sestra filmového režiséra Andreje Tarkovského, Moskva, Z dopisu nakladateli (10.10.2014)     „Jan Němec je člověk, který až příliš vysoce hodnotí sebe a své dílo. (…) Takže nevím, jak Vám mohu pomoci, jsem ale ochotna udělat cokoli.“ Milan Líčka, filmový a divadelní kritik (12.10.2014)     „Je to velká škoda, když zatím o Janu Němcovi nic nevyšlo. Dovedu si představit, kolik času a energie jsi do přípravy knihy asi vložil. S Němcem to není lehké. Jednou jsem s ním při posezení na festivalu zažil, jak dovede zničehonic vybuchnout. No a ty podivnosti s věkem rostou.“ Jan Vnouček a Pavel Rajčan, Filmová galanterie Terryho ponožky kina Světozor, Praha (14.11.2014)     „Vzhledem k výrazné, záslužné a znamenité vydavatelské činnosti Miloše Fryše a jeho Camery obscury je opravdu škoda, že arcivrtošivý tvůrce Jan Němec takto záchvatově zadupal dlouholetou snahu vydavatele připravit s ním knihu Rozhovorů, která by obsáhla vpravdě epochální rozměr celých pěti dekád. Své filmové paměti a vzpomínky již napsal kdejaký křivák českého, potažmo československého filmu, bylo by proto jistě příjemné a prospěšné přečíst si naopak něco od člověka, jehož tvůrčí, profesní i osobní život byl vždy protkán nekolísavým mravním principem. Svědci totalitního režimu často odcházejí bez předání svých osobních zkušeností, což bohužel o době, kdy se nejvíce dařilo prasatům i krysám, těžko kdy přinese nezfalšovanou výpověď. A zrovna Miloš Fryš by si za své dosavadní vydavatelské počiny a neutuchající mravenčí editorskou práci zasloužil od Jana Němce důvěryhodnou, charakterní a gentlemanskou tvůrčí spolupráci, a nikoli spíše její pravý opak, který mimochodem v onom příšerném komunistickém marasmu doslova kvetl a - bohužel - prorůstá i demokracií. Za filmovou galanterii Terryho ponožky přejí panu Fryšovi mnohem lepší zacházení Jan Vnouček a Pavel Rajčan.“ red: O knize, která zřejmě nevznikne (Synchron, Zpravodaj Českého filmového a televizního svazu FITES, z. s., č. 4, 2014, ss. 22–23) Solidaritu s nevydanou knihou vyjadřují postupně nakladateli i další opravdu významné osobnosti filmu a kultury. Nechtějí však z různých důvodů svůj postoj na této stránce zveřejnit.

Pavel Juráček píše o Janu Němcovi v knize Deník (1959–1974) /Národní filmový archiv, Praha, 2003/, záznam ze dne 24.7.1964, s. 317, Případ k určování trpaslíků aneb Poslední cesta Lemuela Gullivera (2002), režie Martin Šulík, v čase 3:50 od počátku filmu:     „(…) když si vzpomenu, že teď musím udělat film, který musí být lepší než Postva [k podpírání], tak mi přeběhne mráz po zádech. Honza Němec je na tom mnohem líp, protože má úřední potvrzení o tom, že je blázen. Když dostane strach, stačí, aby si to připomněl, a hned je mu líp.“

[poslední aktualizace: 8.1.2015]